Zbraslavský klášter

Zbraslavský klášter (latinsky Aula Regia) byl cisterciácký klášter na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav založený králem Václavem II. nedaleko soutoku řek Vltavy a Berounky. Po zrušení kláštera a přestavbě bývá objekt označován také jako zámek Zbraslav nebo Zbraslavský zámek. Původně gotický konvent, na jehož půdě vznikla Zbraslavská kronika, časem prošel mnoha proměnami. Z velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se změnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. Víta stal klášterem druhořadého významu. Velké škody klášter utrpěl během husitských válek nebo při útoku švédských vojsk za třicetileté války. Barokní přestavbu zdevastovaného klášterního areálu zastavil roku 1785 císařský dekret Josefa II. o rušení klášterů, jež se nezabývaly vyučováním, pěstováním věd či péčí o nemocné. Zbraslavský klášter byl společně s dalšími osmi českými a moravskými cisterciáckými kláštery zrušen a všechny nemovitosti přešly do majetku náboženského fondu, který je poté rozprodal. Klášterní budovy byly využívány jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií a pivovar. Ve 20. století byl klášter díky Cyrilu Bartoňovi z Dobenína zrekonstruován a přestavěn na zámecké sídlo. Poté do roku 2009 fungoval jako výstavní prostor sbírky asijského umění Národní galerie. V restituci byl navrácen Bartoňům z Dobenína a roku 1995 byl zařazen na Seznam národních kulturních památek. V současnosti se zde plánuje zřídit depozitář knihovny Národního muzea se studovnou pro studenty a badatele. Součástí zámeckého areálu je i barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla nebo ostatky posledních přemyslovských králů, který je v rámci pravidelných bohoslužeb běžně přístupný veřejnosti.

Text byl převzat a zkrácen z článku Zbraslavský klášter na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 26192586. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.