Buquoyská hrobka (Nové Hrady)

Buquoyská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Buquoyů na východním konci hřbitova, založeného v roce 1810, v Nových Hradech v okrese České Budějovice. Hrobka byla postavena v novogotickém stylu v letech 1902–1904. Hrobka byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Stavbu provedl panský stavitel Karel Bůžek. Nechal ji vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy-Longueval (1854–1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře, kterému císař Ferdinand II. 6. února 1620 daroval konfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Hrobka byla prohlášena kulturní památkou a je zpřístupněna v rámci městských prohlídek.

Text byl převzat a zkrácen z článku Buquoyská hrobka (Nové Hrady) na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 26078570. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.