Pinky na žíle Schweizer

Pinky na žíle Schweizer jsou nejrozsáhlejším souvisle zachovaným pásmem pinek a hald na území ČR o délce 2,5 km chráněným jako kulturní památka ČR. Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po žíle Geschieber druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra. Náležela k Cechu svatý Merten v Eliášském údolí. Žíla Schweizer byla objevena v roce 1526 a pojmenována je po rýnském těžaři Georgu Schweizerovi. V prostoru u Nového Města, při silnici na Mariánskou, žíla vycházela na povrch. Podle Agricoly se zde našly valouny stříbra o váze kolem sta kilogramů a Johannes Mathesius popisuje dráty ryzího stříbra „jako brk silné a půl lokte (cca 15 cm) dlouhé“. Oba se shodují v tom, že stříbro šlo sekat motykou do hloubky asi 80–100 metrů. Samotná žíla ale klesá až do tří set metrů. Každý důl (cech) v Jáchymovském revíru měl 128 kuksů (důlních podílů). Každý kuks měl hodnotu 1000 tolarů. A právě na Schweizerově žíle byl zaznamenán vůbec nejvyšší výnos z jednoho kuksu. Schweizer ze svých podílů na této žíle získal 40 000 zlatých zisku a těžař Merten Heidler dokonce 100 000 zlatých čistého zisku. Heidler měl ale podíly i na Červené žíle. Žíla Schweizer nebyla bohatá pouze na stříbro, ale i na uran. Po zahájení výroby uranových barev v roce 1840 byl uran poprvé získáván právě z místních odvalů. Od roku 1843 byly proto haldy znovu překopány. V éře masivní těžby uranu na Jáchymovsku byla žíla Schweizer jednou z nejbohatších.

Text byl převzat a zkrácen z článku Pinky na žíle Schweizer na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 23721434. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.