Muzeum v přírodě Vysočina

Muzeum v přírodě Vysočina (dříve Soubor lidových staveb Vysočina) je součástí Národního muzea v přírodě v České republice. Organizuje sbírku nemovitých i movitých dokladů k dějinám lidové kultury, spravuje sbírkové předměty národopisného charakteru a v přirozené krajině umístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství, dokumentuje lidovou kulturu národopisné oblasti Horácko a navazujících geografických regionů východních Čech (Chrudimsko a Litomyšlsko). Sídlem správy muzea je Hlinsko v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, muzeum v přírodě představuje specializovanou expozici vesnického prostředí Veselý Kopec a objekt vesnické památkové zóny Svobodné Hamry v obci Vysočina a vesnickou památkovou rezervaci lidové architektury Betlém v centru města Hlinsko. Vznik muzea v krajinné oblasti Železných hor souvisí se záchranou významných lidových a technických staveb 18. až 20. století v severní části Českomoravské vrchoviny (Hlinecko a Svratecko, národopisná oblast Horácko), také na Chrudimsku, Litomyšlsku a v okolí Poličky. Památky lidového stavitelství ohrožené zánikem v původním místě postupně přeneseny do přírodního areálu na Veselém Kopci, později náležející do péče Národního památkového ústavu. Specializovaná muzejní expozice lidové kultury ve volné přírodě, též nazývaná skanzen podle švédského vzoru, budována od 70. let 20. století, v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti pod původním názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Zakladatelem muzea v přírodě Luděk Štěpán (19. 8. 1932 – 12. 5. 2017), původně stavební technik a dobrovolný památkář, později regionální historik a pracovník v oblasti ochrany kulturních památek lidového stavitelství v Pardubickém kraji, v letech 1982–1992 vedoucí správy muzea, od roku 1982 s názvem Soubor lidových staveb Vysočina se sídlem ve Svobodných Hamrech.

Text byl převzat a zkrácen z článku Muzeum v přírodě Vysočina na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 25322022. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.