Rybářské stavby na Třeboňsku

Rybářské stavby na Třeboňsku se vyskytují v Třeboňské pánvi a jsou právě pro oblast typické, neboť souvisí s rybníkářstvím, kterým je v České republice právě Třeboňsko nejvíc proslulé. Rozprostírá se zde velká rybniční soustava, která je jediná svého druhu na světě. Soustavu tvoří více než 500 rybníků, které jsou propojené řekou Lužnicí, Nežárkou a zvláště geniální Zlatou stokou. O tuto promyšlenou vodní soustavu se zasloužili v první polovině 16. století velcí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Výjimečnost této soustavy tvoří kromě ucelenosti a velké rozloze také produkční schopnost rybníků (dodnes se na ní hospodaří) a ohromný vodohospodářský význam spočívající v protipovodňovém charakteru. Z těchto důvodů Třeboňsko již od roku 2003 usiluje o zápis do seznamu UNESCO jako světové kulturní a přírodní dědictví. Rybářskými stavbami na Třeboňsku jsou v prvé řadě třeboňské rybníky. Dále jsou to tzv. rybářské bašty, sádky a pěšárny. Tyto názvy vznikly z rybářského slangu, který je jedním z nejstarších českých slangů, a používá se mezi třeboňskými rybáři dodnes. Důvodem je skutečnost, že rybářské řemeslo vzniklo právě v Čechách a odtud se šířilo do sousedních zemí. Mezi rybářské stavby lze zahrnout i splavy – vodohospodářsky řečeno bezpečnostní přelivy, které jsou nezbytné u velkých rybníků při katastrofálních povodních neboť odvádí stranou hráze rybníka nadbytečné vody a brání tak provalení hráze.

Text byl převzat a zkrácen z článku Rybářské stavby na Třeboňsku na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 25620084. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.