Zdymadlo Hořín

Zdymadlo Hořín je součást laterálního plavebního kanálu Mělník – Vraňany, ve směru toku Vltavy následuje po zdymadlu Miřejovice, překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu. Překonávaný spád je 8,5 m; zdymadlo tak tvoří nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha – Mělník. Dílo projektoval František Sander. Zdymadlo je technická památka. Do provozu bylo uvedeno v roce 1905. Sestává ze dvou plavebních komor umístěných vedle sebe. Rozměry komor činí 137 × 20 metrů a 73 × 11 metrů. Plnění i vyprazdňování komor vodou probíhá pomocí obtokových kanálů podél celé jejich délky. Část původního technického vybavení zdymadla je vystavena vedle plavebních komor. V současnosti jsou ovládací mechanismy hydraulické a počítačově řízené. V roce 1996 byla uvedena do provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o výkonu 30 kW. Původní Francisovu turbínu z počátku 20. století lze zhlédnout v expozici vodních motorů Technického muzea v Brně. V červnu 2019 byly zahájeny stavební úpravy plavební komory, při kterých byl do kamenného portálu přidán zdvihací mechanismus, který umožní proplout vyšším lodím až do 7m výšky. Po dobu rekonstrukce byl most vedoucí po zdymadle úplně uzavřen a byl zaveden přívoz od nedalekého ústí kanálu do Labe na pravý břeh Labe. Stavební práce byly dokončeny k září 2021 a 18. 9. 2021 proběhla funkční zkouška.

Text byl převzat a zkrácen z článku Zdymadlo Hořín na české Wikipedii; autoři jsou uvedeni v historii článku. Použitá revize 25679887. Úpravy: Vybrán souvislý úvod článku; odstraněny poznámkové značky a technické formátování. Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.